1. Slunce k západu tvář svou naklání,
ve větvích i ptáci už půjdou spát,
všechny zvony na kopcích teď zvoní klekání,
jenom nám nadešla chvíle na cestu se dát.
®: Tak jen dál, kde Nové Skotsko svůj břeh prostírá,
kde se skály do mraků zvedají,
tam za mořem nová zem nový život otvírá
a pro vyhnance je poslední nadějí.
2. Opustil jsem svůj dům i svou rodnou zem,
sbohem přátelům jsem musel dát,
otce svého i matku jsem doma zanechal,
i svoji něžnou dívku, co jsem měl tolik rád.
®:
3. Já měl jsem dva bratry, už našli svůj klid,
na prsou teď ruce mají zkřížené,
tak jsem zůstal jen já - ubohý námořník,
a nikdo není, kdo by vzpomněl jméno mé.
®:
4. Zase bubny už zní, další den začíná,
námořníky nic dobrého nečeká,
jenom dál, jen dál po vlnách šedivých,
vždyť už svítat začíná a cesta je daleká.
®:
ve větvích i ptáci už půjdou spát,
všechny zvony na kopcích teď zvoní klekání,
jenom nám nadešla chvíle na cestu se dát.
®: Tak jen dál, kde Nové Skotsko svůj břeh prostírá,
kde se skály do mraků zvedají,
tam za mořem nová zem nový život otvírá
a pro vyhnance je poslední nadějí.
2. Opustil jsem svůj dům i svou rodnou zem,
sbohem přátelům jsem musel dát,
otce svého i matku jsem doma zanechal,
i svoji něžnou dívku, co jsem měl tolik rád.
®:
3. Já měl jsem dva bratry, už našli svůj klid,
na prsou teď ruce mají zkřížené,
tak jsem zůstal jen já - ubohý námořník,
a nikdo není, kdo by vzpomněl jméno mé.
®:
4. Zase bubny už zní, další den začíná,
námořníky nic dobrého nečeká,
jenom dál, jen dál po vlnách šedivých,
vždyť už svítat začíná a cesta je daleká.
®: