Bobr & Motýl

PLÁČ MILENCŮ

Tenkrát na začátku když jsi prožil první den
tvoje máma měla dlouhý vlasy jako závoj z ptačích per
černých havranů co táhnou životem
křídly víří prach zahánějí strach byli vším cos tehdy měl

V řekách osudů skoušíš hádat příští směr
kudy bárka tvá se nechá vést kdo by veslem vládnout měl
Jako poprvé jenže vdnes víš to své
kolem letí čas práskl bičem zas tohle není v moci tvé

R:Pláč milenců i osud blíženců
I smích lehkých dam i smutek prázdných rán
Tvůj vlastní svět i těch pár krátkých vět
i křik černých vran spoután či nespoután

Píšu prstem v písku hesla která změní svět
jenže další vlna za vlnou smazává i těch pár vět
kdo je spravedlivý kdo je zlý a kdo jsem já
dveře otvírám dovnitř posílám kouzla dobrá i ta zlá

R: