Bokomara

Kamínek

1. Zase se cítím jak kamínek v ponožce,
týdny se zpožďujou, dny nejdou přesně,
malý psí hovínko na cizí rohožce
působí komicky vždycky a věcně.
2. Báby všech vrátnic mi rvou z ruky občanku,
na čáře vrážím do lhostejných těl,
típnu svý cigáro správcový o schránku,
zazvoním na sebe - někam jsem šel.
R: Nohatá Simona z pátýho netuší,
že její oči jsou hluboký tůně,
nervózní ratlík ji táhne ven ze dveří
a za ní v ovzduší zůstává nahořklá vůně.
3. Omámen vůní jsem rozlitej na schodech,
sousedka kukátkem funí až sem
a stará lítá furt v nějakejch obchodech,
už táhne párky, Špígl a křen.
R: V bedýnce sobota Šimků a Krampolů,
večer se táhne jak rýžovej nákyp,
namísto vůně jen smrad párků v kastrólu,
a mně se nedaří tu vůni vrátit,
tu vůni vrátit, tu vůni vrátit, jé, jé, ...