1. Zase se c C ítím jak k G amínek v p D onožce,
týdny se zp C ožďujou, dn G y nejdou př D esně,
malý psí h C ovínko n G a cizí r D ohožce
působí k C omicky G v A ždycky a v D ěcně.
2. Báby všech vrátnic mi rvou z ruky občanku,
na čáře vrážím do lhostejných těl,
típnu svý cigáro správcový o schránku,
zazvoním na sebe - někam jsem šel.
R: N C ohatá S G imona z p A átýho n D etuší,
ž C e její G oči jsou hl A uboký t D ůně,
n C ervózní r G atlík ji t A áhne ven z D e dveří
a za ní v C ovzduší z G ůstáv A á nahořklá v D ůně.
3. Omámen vůní jsem rozlitej na schodech,
sousedka kukátkem funí až sem
a stará lítá furt v nějakejch obchodech,
už táhne párky, Špígl a křen.
R: V bedýnce sobota Šimků a Krampolů,
večer se táhne jak rýžovej nákyp,
namísto vůně jen smrad párků v kastrólu,
a mně se nedaří tu vůni vrátit,
tu vůni vr D átit, tu vůni vrátit, jé, jé, ...
Bokomara
