Bokomara

^Ami Že ti to ^Emi7 nevadí, ^Dmi že právě
^Emi7 dostal jsem ^Ami nápad ^{Emi7 Dmi Emi7
Ami} že ti to ^Emi7 nevadí, ^Dmi že budu
^Emi7 zpívat a ^Ami hrát ^{Emi7 Dmi Emi7
Ami} o tom, že ^Emi7 nechápu, ^Dmi co bych
měl ^Emi7 tak snadno chápat, ^{Emi7 Dmi Emi7
Ami} snad ti to ^Emi7 nevadí, ^Dmi že ti ^Emi7 dnes
nebudu ^Ami lhát. ^{Emi7 Dmi Emi7}

®: ^Ami Nejsem ^Emi7 sám, ^Dmi koho to ^Emi7 napadlo,
^Ami nejsem ^Emi7 sám, ^{Dmi Emi7
Ami} nejsem ^Emi7 sám, ^Dmi to blbý ^Emi7 divadlo,
^Ami nejsem ^Emi7 sám. ^{Dmi Emi7}

Že ti lhát nebudu - jak je to docela snadné,
najít se uprostřed v prázdnotě čtyř bílých stěn
a šplhat vzhůru, teď, když už jsme docela na dně,
po laně spleteném ze lží se vydrápat ven.
A oni čekají, zda padne orel či panna,
obludné zrcadlo sem dolů natočené,
a nic víc nechtějí, než zas jen naříznout lana,
názorně ukázat: vidíte, tak takhle ne!
®:

Protože tuší zas, že pro ně semínko zbude,
jak stonky břečťanu plazí se okolo nás,
zase ten plevel se po stěnách rozrůstá všude,
zapouští kořeny - přichází zas jejich čas.
®: