Brontosauři

Ješitnej chlap

Zapomeň, lásko, na to, že já
jsem jenom ješitnej chlap,
že věčnej strach, abys byla jen má
dělá ze mě horšího snad.

Ref.: Jsi milá tak, že jako mrak jsou chvíle, kdy jsem sám,
kdy necítím tvůj dech na ústech svých,
jsi hezká tak, že jako mrak jsou tváře těch, co znám
a pokřik vran je každej jinej smích.

Snad ďábel sám mi napovídá,
když pláčeš kvůli mně,
jsem trdlo, který zapomíná,
jak málo lidí jako ty je.

R:

Každej den, i když mračím se snad,
provázíš můj každičkej krok,
v myšlenkách, slovech, pořád jen dál
ozývá se: lásko, vždyť já jsem cvok.

R: