A Vítr se zdvihá a E píská
a noc Hmi opilá začne se E smát,
jen ten, kdo ví, jak je, když se stýská,
jen A ten umí D říct, jak mi E je.
Zavřenej s kytarou skládám,
a když neskládám, pořád bych spal,
kam se podívám, všude je tě kousek, lásko,
včera vlasy tvý jsem ze stolku vzal.
®: Však A víš, však E víš,
taky díváš se z oken, jestli mě neuvidíš někde stát,
netrap se bůhvíproč, miláčku, doma jsem, sedím sám,
A tvůj, jen E tvůj.
®: Vítr se chlubí a píská,
suché zemi přines’ stíny a déšť,
a co já, kdo mě zchladí, kdo vískat
bude ve vlasech, když ráno chci vstát?
®:
*: Však A víš, však E víš, však A víš, však E víš,
však A víš, však E víš, však A víš, však E víš, však A víš ...
Brontosauři
