1. Seděl doma v pantoflích,
svých padesát měl šedé skráně.
Chtěl celý svět vychovat,
moudrost přece nosí šedé skráně.
Tak pane poslouchej!
®: Máme svůj svět, co jsi nám dal,
bezpochyby chtěls ho príma mít.
Máme svůj svět od tvého kus dál
a nechápeš, že chceme sami světem jít.
2. Tobě stačí klid a žít
ze vzpomínek na minulost dávnou,
čas ti zatím utíká,
promiň, i tvý rady časem stárnou.
Tak pane poslouchej!
®:
3. Ať chceš, nebo nechceš snad,
stojíš od nás deset kroků stranou.
Čas ti zatím utíká,
myšlenky tvý pomaličku stárnou.
Tak pane poslouchej!
2xR)
svých padesát měl šedé skráně.
Chtěl celý svět vychovat,
moudrost přece nosí šedé skráně.
Tak pane poslouchej!
®: Máme svůj svět, co jsi nám dal,
bezpochyby chtěls ho príma mít.
Máme svůj svět od tvého kus dál
a nechápeš, že chceme sami světem jít.
2. Tobě stačí klid a žít
ze vzpomínek na minulost dávnou,
čas ti zatím utíká,
promiň, i tvý rady časem stárnou.
Tak pane poslouchej!
®:
3. Ať chceš, nebo nechceš snad,
stojíš od nás deset kroků stranou.
Čas ti zatím utíká,
myšlenky tvý pomaličku stárnou.
Tak pane poslouchej!
2xR)