Brontosauři

Ostružiny

Kdyžzavíráme oči jenomna pár chvil
to písničce ňák nechtělo se spát
a ptáci trochu naschvál zpívej: Prospíš den
a člověku se za nic nechce vstát.

Když první rosa padá po zdech tunelů
koleje teplem pražce roztáhnout,
vezmeš si pár ostružin a pusu červenou
a hledáš tiché opuštěnej klín.

® Toulání jenázor a přesvědčení z lásky
a trochu z nelásky co život někdy dal
a odpověď na stezky, na otázky
a na mládí a na kdejakej žal.

Možná ti chybí táta, možná jinej cit,
třeba holka kterou měl si strašně rád
na kolejích v ruchu, smíchu zapomeneš snad
když kolem ramen vezme kamarád. 2 x ®, ®