Brutus

Když ti máma dvacku dá a můžeš přijít až v osum
Neslyšíš její slova zkušený
Oční stíny dlouhý řasy božskej účes dlouhý vlasy
Jak jsi hrdá na svejch sedumná-áct
Chodíš městem je ti krásně
Neznámej kluk se hned k tobě zná
Není špatnej první schůzka ruku dát

Proč tě zlákal první polibek
První polibek ale ne ten máminej
Na toho kluka teď už nemyslíš
Teď už nemyslíš chce se ti plakat

S kruhama pod očima denně usínáš
Skoro denně se chytneš s mámou no a pak dostaneš
Pro pár vět zboříš svět je ti nanic
Jenom si myslíš že tě nemá nikdo rád

Proč tě zlákal první polibek
První polibek ale ne ten máminej
Na toho kluka teď už nemyslíš
Teď už nemyslíš chce se ti plakat

Někdy si myslíš že tě nemá nikdo rád
Jsi smutná a třeba pláčeš
Každá dívka věří že k ní jednou přijde princ
Ten by ji vzal za ruku a řekl by
Lásko mám tě rád
Ve skutečnosti je to ovšem jiné
Žádný princ nepřijde a neřekne ta tři krásná slova
Život je pro tebe jako hřbitov nebo louka bez kvítí
Najednou se něco stane zahrady světa rozkvetou
A ty si uvědomíš
Že tě má někdo konečně moc báječně rád