Búhví

I když mi, lásko, stále unikáš,
jsi moje ustavi?ná p?ítomnost, ó jist?!
Tak jako vodopád:
i když jej stále opouští voda stále táž,
on stále z?stává na tomtéž míst?…
(Motto: Vladimír Holan)

tak jako orel na mé minci
tak jako lože v nev?stinci
tak jako v ?ase každá chvíle
na tomtéž míst?

tak jako adresa kde ?ekáš dít?
tak jako flinta zahozená v žit?
tak jako pam??
na tomtéž míst? stále z?stává

I když mi, lásko, stále unikáš,
jsi moje ustavi?ná p?ítomnost, ó jist?!
Tak jako vodopád:
i když jej stále opouští voda stále táž,
on stále z?stává na tomtéž míst?…

tak jako prvn? vdechlá hlína
tak jako tunel do Karlína
tak jako pramen každé cesty
na tomtéž míst?

tak jako t?lo leh?í o p?t gram?
tak jako jméno v mramorovém rámu
tak jako fotka
na tomtéž míst? stále z?stává

I když mi, lásko, stále unikáš,
jsi moje ustavi?ná p?ítomnost, ó jist?!
Tak jako vodopád:
i když jej stále opouští voda stále táž,
on stále z?stává na tomtéž míst?…

Tak jako Goyu p?emaluj m?, Salvátore Dalí.
Tu vodu z m?di a cínu odlij do ?íše div?
a pak m? osedlej ?asem,
jedinou apatykou.

I když mi, lásko, stále unikáš,
jsi moje ustavi?ná p?ítomnost, ó jist?!
Tak jako vodopád:
i když jej stále opouští voda stále táž,
on stále z?stává na tomtéž míst?…