Dalibor Janda

Tvá Údolí

Na zip ústa mám zatáhnutá každodenně,
kam se podívám, lidský dostihy.
V nebi díry jsou, lidi píšou na zdi nářků,
nikde tichej kout, já to nezměním.

Tvá údolí,
tam chodím spát a ne podle mapy,
laskavá údlolí,
vlasy tvé jak svatozář.

Tvá údolí,
krajina – Betlém, všude plno darů
prostřená údolí,
trable komplet pod polštář.

Rozum postává, kdo chce brečet, pouští zprávy,
kdekdo nadává na psí životy.
Rváče milujem, šaškujem a pak ctíme víru,
lží se dopujem, já to nezměním.

Tvá údolí,
tam chodím spát a ne podle mapy,
laskavá údlolí,
vlasy tvé jak svatozář.

Tvá údolí,
krajina – Betlém, všude plno darů
prostřená údolí,
trable komplet pod polštář.