Daniel Hůlka

Stál ve stínu svícnů, šachy hrál se smrtí
Stál, v očích křik ptáků z prázdných hnízd
Hrál s ní a sám, v přítmí se ztrácel

Lásko, jsem míň než se zdá
Svým snům se ztrácím
Mám strach že příští tah znám
Zbývá jen král

Král zažehná pád hrou v níž je sám obětí
Prý zlým snům most spálí, svítání
Hrál sám tu s ní, král s bílou dámou

Lásko, jsem míň než se zdá
Můj král se kácí
Poslední život už mám, strach mám ho žít

Hodiny a týdny jak stín v záclonách
Chceš jít nebo hrát
Věže, koně, pěšci jdou dál po cestách
Mám snad žít, snad žít ze svých ztrát...

Lásko, jsem míň než se zdá
Můj král se kácí
Poslední život už mám mám strach dál hrát

Lásko, jsem míň než se zdá
Svým snům se ztrácím
Mám strach že příští tah znám,zbývá jen král
Zbývám jen já