Daniel Hůlka

Tmou slétá sníh, záhadný je vloček pád
Já sám nápadný mám tu stát, kde já vždy stával
Stával s tebou v objetí, je to rok či století

Dál jdou týdny, jdou, je sníh, kde byla tráva
sníh, lásko nám tvůj hřích teď pochovává
V slznou krůpěj nechám tát vločku spadlou na kabát
byl šťastný, kdo měl rád

Sníh padá dál na tu zem, bílou místo věnce
dál tě v kůži mám
Já vím, čas to svál, dál tu jsem,
sníh si padá, já tu málem sám roztávám

Dál tmou slétá sníh, záhadný je vloček pád
Já sám nápadný mám tu stát, kde já vždy stával
stával s tebou v objetí, je to rok či století
čas lásku odsvětil

Sníh padá dál na tu zem, bílou místo věnce
dál tě v kůži mám
Já vím, čas to svál, dál tu jsem
sníh se snáší tence, já zůstávám

Dál tmou slétá sníh, záhadný je vloček pád
Já sám nápadný mám tu stát, kde já vždy stával
Stával s tebou v objetí, je to rok či století
čas lásku odsvětil