Daniel Landa

Čerti

Zjevil se mi k večeru
a doufal, že mu sežeru
vtip, že je ďábel sám
a já jsem v řiti, až mě chytí.
Vida toho chcípáka!
Snad myslí, že mě naláká,
když roh mu trčí z hlavy
a on tvrdí, že je pravý.

Ref.:
Přísahám, že jsem ďábel sám,
tak nezdržuj!!
Musíme spolu,
do pekel dolu!



Říkal si Lucifer
a tvrdil, že to není fér,
když s ním nechci jít.
Na to se v pekle tvářej vztekle.
Tak ať mě teda přesvědčí,
že nejde jenom vo řeči.
Že je to čert pravej,
špinavej a tvrdohlavej!

Ref.:
Co chceš víc,
sakra, k tomu říct!
Fakt jsem čert!
A jako důkaz
mám z pekla průkaz!

Pak mi podal černou knížku
a bylo mu do breku;
na obalu vyryto
velký zlatý kopyto.
Uvnitř fotka satanáše
ve svátečním vobleku.
Bylo mi ho líto,
vypadal jak úplnej blbec.



Nešťastně tam v koutě stál
a já ho vlastně litoval!
Po tváři mu proudem tekly slzy
- no to brzy!
Podal jsem mu kapesník,
čert jenom sklesle pípnul "dík"
možná, že byl z formy
a já vymknul se mu z normy.

Ref.:
Zpátky sám
asi jít zas mám.
Do pekel...
Ale co řeknou,
ty se tam vzteknou!
Znám je víš,
to ty netušíš.
Můj šéf je ras.
Ale snad to ňák pude!
Dobrý to bude!

Potom to vzal hopem,
totiž proletěl mi stropem.
Tak jsem, ještě v šoku,
skrz tu díru, cejtil síru.
Von fakt asi nekecal,
sám Lucifer mi v bytě stál.
Vod tý doby stonám
a jen dobrý skutky konám.