Co nesplněných přání se vznáší nad střechou
města co Bůh jim věnem dal,
časem a bídou popsaní
včerejšku Cmaj7 blíž. Ami D
G Nad hlavou křídla ptáků osudem Cmaj7 s nima spojený
Emi poutníci z prošlejch stale Cmaj7 tí,
Ami malíři lidskejch osu D dů
na plátnu Cmaj7 dní.
Vítr jejich fléten jak Cmaj7 stříbro zazvoní
Emi dotkne se zámků vzdušnejch Cmaj7 bran,
Ami na masce klauna věčnej D smích
a pod ním Cmaj7 tvář - pravda co Ami rány ote C G D vírá.
Osudem mrtví jak dvojka labutí
když ztratí chuť někam dál jít,
opilí závratí co jim připraví
cesty bez návratů.
Ztracení v nocích a v letmých objetích
s holkou co chtěla jenom žít,
uplakaná tráva ráno vypráví
jak tančí víly z dětskejch snů.
Svý postavy si lepí z polí i kostek velkoměst
po stěnách stékají jak déšt,
pobaví a zmizí jako noc
co tisíckrát je tu pro tisíc a jedno přání.
Osudem mrtví jak dvojka labutí
až ztratí chuť někam dál jít,
opilí závratí co jim připraví
cesty bez návratů.
Ztracení v nocích a v letmých objetích
s holkou co chtěla jenom žít,
uplakaná tráva ráno vypráví
jak tančí víly z dětskejch snů.
Devítka
