Devítka

1:
Neobratná, mladičká tanečnice,
po vlastním osudu se nechala jak hříbátko vést,
jak poplatná knížka poezie
stylovou obálkou chce klamat svět.


2:
Menuet každou noc pro jiný sál,
není to hřích, to jenom srdíčko si nenechá říct,
spousty let, jiný a jinak se hrál,
básnířka klekání se spěchá svlíct.


Ref:
Co ale zbyde,
až léta spočítaj noci kdy mohla jsi spát.
Možná já.


3:
Smutný pár, klaun s loutnou rozladěnou,
v dřevěným těle horký srdce, dlouhej nos a pak stud,
stovky let stár král s duší poraženou,
pro malou tanečnici sláb a chud.


Ref:
Co ale zbyde,
až léta spočítaj noci kdy mohl spíš spát,
to není jenom tak, hlavou klopýtaj
lásky cos nechala stát.
Taky já.


4:
Posedlá životem tanečnice,
peříčko v proudu cizí touhy měří krůčky svůj čas,
pobledlá životem tanečnice,
klaun s duší krále provždy ztratil hlas.


Ref:
Co ale zbyde,
až léta spočítaj noci kdy snad mohli spát.
Možná já,
možná já.