Druhá Tráva

Smuteční marše

Transpozícia ( -2 -1 0 +1 +2 )

1. I ta G nejkrásnější C žens G ká má C někde hrubou jiz G vu, C G

i ten poslední chlap C ze stá G je

si C spočítá, že jedna a jedna jsou G dvě

a C přijme její G výzvu.



2. I ta nejsvětější pravda má někde skrytou díru,

můj příliš dobrý příteli,

naše spása není tak blízko, jak jsme si mysleli,

tak zkus odejít v míru.



®: Tam D někde v kopcích Urartu v pras C tarý ar G še C G

se D schází dvojice milenců C a tančí jen smuteční mar G še. C G



3. Tak si říkám někdy: spánembohem, kliď se stranou,

ve svý spořádaný posteli

si spořádaně žiju, tak nač ty výstřely

nad vítěznou bránou.



4. Pak si s popelavou káčou točím v potu tváře,

sám nahej vprostřed pokoje,

bez vůle a v zmatku jak sošky orloje

bez svého hodináře.



®:



*: Než C7 zmizíš vem si šálu a hodně teplej kabát do zi G my

a C7 moji starou fotku, tu nejstarší, kde ještě sluší G mi,

a C flašku ruský vodky a sametovej hadr na scho G dy, C G

ale D to už nejsou básně, C to už jsou jen sprostý pocho G dy. C G



5. Ani nejkrásnější ženská nepohrdá králem

a já na dědičným provaze

i s uškrcenou pýchou se vzpírám odvaze

spokojit se s málem.



R:



®: Tam D někde v kopcích Urartu v pras C tarý ar G še C G ...