1. I ta G nejkrásnější C žens G ká má C někde hrubou jiz G vu, C G
i ten poslední chlap C ze stá G je
si C spočítá, že jedna a jedna jsou G dvě
a C přijme její G výzvu.
2. I ta nejsvětější pravda má někde skrytou díru,
můj příliš dobrý příteli,
naše spása není tak blízko, jak jsme si mysleli,
tak zkus odejít v míru.
®: Tam D někde v kopcích Urartu v pras C tarý ar G še C G
se D schází dvojice milenců C a tančí jen smuteční mar G še. C G
3. Tak si říkám někdy: spánembohem, kliď se stranou,
ve svý spořádaný posteli
si spořádaně žiju, tak nač ty výstřely
nad vítěznou bránou.
4. Pak si s popelavou káčou točím v potu tváře,
sám nahej vprostřed pokoje,
bez vůle a v zmatku jak sošky orloje
bez svého hodináře.
®:
*: Než C7 zmizíš vem si šálu a hodně teplej kabát do zi G my
a C7 moji starou fotku, tu nejstarší, kde ještě sluší G mi,
a C flašku ruský vodky a sametovej hadr na scho G dy, C G
ale D to už nejsou básně, C to už jsou jen sprostý pocho G dy. C G
5. Ani nejkrásnější ženská nepohrdá králem
a já na dědičným provaze
i s uškrcenou pýchou se vzpírám odvaze
spokojit se s málem.
R:
®: Tam D někde v kopcích Urartu v pras C tarý ar G še C G ...