Akordy jdou stále dokola bez refrénu..myslím, že postačí oakordovat začátek a úplný konec, užíte si jí, je nádherná!!!
*
K hraní Eduru na Amol(?) a pak na Dmol:
Edur - zkuste hrát tóny - gis,h,e(ten nechte vyznít)a pak c(na háčku), pak h. - všechno to jsou melodické struny
Amol(?) - zároveň zahrajte basový a melodický tón "a" a hned na to basové e (na struně d - 2.pražec), pak melodické g, pak basy f,e (na struně d)- no pak jsme už hned v Dmolu
Já to hraju tak, že do akordů trefuju tóny a často pak ani nevím, jak se ten akord správně jmenuje, celá píseň se dá zahrát podle tónů, ale důvodem toho příspěvku je fakt, že mi v této části písně "suchý" amol(?) moc nesedí, i když mi tam zpočátku seděl. Však uvidíte. Dá se to zahrát na hodně způsobů a teď jsem zjistil, že to vlastně hraju taky trochu jinak než to píšu nahoře.....Taky tam slyším po tom Eduru Adur, který přechází do A7. Tak si vyberte :) Při zahrání basu "a" a zbytku podle tónů je v podstatě možné se vyhnout otázce - co je to za akord(y) Hodně zdaru :)
K poslechu např. na http://www.youtube.com/watch?v=C27QQXWle6c
Les Passantes
Am, A9add - jenom při hraní amolu uvolněte strunu c a nechte volnou strunu h – několikrát se to opakuje
Am Je F veux dedier ce E poeme,
a Am* toutes les femmes qu'on Dm aime,
Am Pendant quelques G instants C secrets, E
a F celles qu'on connat a E peine,
Qu'un Am* destin different Dm entraine,
Et Am qu'on ne G retrouve Am jamais. A9add , Am , A9add
*pozn.: povídání výše
a celles qu'on voit apparaitre,
Une seconde, a sa fenetre,
Et qui, presque, s'evanouit,
Mais dont la svelte silhouette
Est si gracieuse et fluette
Qu'on en demeure epanoui.
a la compagne de voyage,
Dont les yeux, charmant paysage,
Font paraitre court le chemin;
Qu'on est seul peut-etre a comprendre,
Et qu'on laisse pourtant descendre
Sans avoir effleure sa main.
a celles qui sont deja prises,
Et qui, vavant des heures grises,
Pres d'un etre trop different,
Vous ont, inutile folie,
Laisse voir la melancolie
D'un avenir desesperant.
Cheres images apercues,
Esperances d'un jour decues,
Vous serez dans l'oubli demain;
Pour peu que le bonheur survienne,
Il est rare qu'on se souvienne,
Des episodes du chemin.
Mais si l'on a manque sa vie,
On songe, avec un peu d'envie
a tous ces bonheurs entrevus,
Aux baisers qu'on n'osa pas perndre,
Aux coeurs qui doivent vous attendre,
Aux yeux qu'on n'a jamais revus.
Alors, aux soirs de lassitude,
Tout en peuplant sa solitude
Des fant?mes du souvenir,
On pleure les levres absentes
De toutes ces belles Dm passantes
Que Am l'on a n'a G pas su F retenir, G retenir Am , A9add , Am , A9add , Am
Francis Cabrel
