Greenhorns

Ten tulák moc dní i ve dnech povodní
se toulával po březích řek
a jak věrný stín starý papoušek s ním
na ranci, co nosil Mad Jack,

kam vítr chtěl dout, kam člun může plout,
tam všude, kde hlt piva zbyl,
pták držel s ním krok a na jeden lok
kakadu i Mad Jack pil.

Ten párek byl živ jen z rumu a piv,
měl deset jich, než já zmoh' pět,
a roztáls' jak rampouch, když ten jeho papouch
vlít' na čep a začal pět,
řek' nadávek pár, jak ženská se smál,
jak divokej dingo znal výt,
řev zbortil strop a každej byl trop,
kam Jack se svým papouchem vlít'.

Ne, není to kec, vzduch sálal jak pec,
od západu když táh' ten pár
bůhvíkolik mil a z posledních sil,
než vcucnul ty dva náš bar,
Jack u pultu stál a džbánek si dal,
první a druhej a víc,
pak papouch se vztek', zlej vyrazil skřek,
když z prachů už nezbylo nic.

Pták jak anděl zmaru lít' regálem baru,
až do všech stran rozstřík' se líh,
jak série pum tlouk' o barpult rum
a nad vším zněl kořalův smích,
pak skrz špunty z beček a sudů jak z necek
se zlatej mok gejzírem lil,
jak soutok dvou řek rum s pivem tu tek',
kdo měl hubu, zhluboka pil.

Od tří do pěti počet obětí
té pivodně velice stoup',
Mad Jack jak stín a papoušek s ním
tam leželi jak padlej sloup,
kdybych já, neznaboh, smrt vybrat si moh',
skončit chci jak tenhle pár,
já zrovna tak jak Jack a ten pták
bych v pivu se utopit přál.