Hana Zagorová

Obujem´ si boty toulavý,

doma sedět už nás nebaví,

projedem´ stráně hor

a vzhůru za obzor,

ať nás po bujných řekách nese vor.



Zítra ráno nebo ještě dřív

ucítíme lehkou vůni jív,

v mé písni možná zní

kouzlo letních dní a chvil,

kdy najednou se rozední.



Jedu s vámi dnes třeba bůhvíkam

a nedejte na žádný fámy,

já spoustu cest důvěrně znám,

jedu s vámi, já spoustu cest důvěrně znám.



Po cestách, co klikaté snad jsou,

nohy zas nás domů donesou.



Až padnem´ únavou,

jak nás dálky zvou

a zem nás bude tlačit pod hlavou.



Jedu s vámi dnes třeba bůhvíkam

a nedejte na žádný fámy,

já spoustu cest důvěrně znám,

jedu s vámi, já spoustu cest důvěrně znám.



Jedu s vámi dnes třeba bůhvíkam

a nedejte na žádný fámy,

já spoustu cest důvěrně znám,

jedu s vámi, já spoustu cest důvěrně znám.



Jedu s vámi dnes třeba bůhvíkam

a nedejte na žádný fámy,

já spoustu cest důvěrně znám,

jedu s vámi, já spoustu cest důvěrně znám.