Hana Zagorová

Už pár dnů jsi na fotkách

Už pár dnů tě nepotkám

Prohrávám, ty vítězíš

Co já zbourám postavíš

Už je to dávno, cos mi chtěl

Ukázat věčnou lásku včel

Míval´s v očích jiskru, žár

A byl´s tak blízko!



Když ránem uslyším tvůj hlas

Zahlédnu pohled blízko nás

Svět naruby zdá se čím dál víc

Jak laciné víno ze sklenic

Bolest tu dávno nevnímám

Když bez tebe stále usínám

Svět naruby zdá se blíž a blíž

Tak nezlob se už mi nepatříš!



Už pár dnů jsi jako sníh

Příběh z nepopsaných knih

Vzpomínka na sny ztrácí tvar

Na dlani pouhá jedna z čar

Jsi duše, co nestihla se vznést

V bludišti mnoha slepých cest

Míval´s v očích jiskru, žár

A byl´s tak blízko!



Když ránem uslyším tvůj hlas

Zahlédnu pohled blízko nás

Svět naruby zdá se čím dál víc

Jak laciné víno ze sklenic

Bolest tu dávno nevnímám

Když bez tebe stále usínám

Svět naruby zdá se blíž a blíž

Tak nezlob se už mi nepatříš!



Když ránem uslyším tvůj hlas

Zahlédnu pohled blízko nás

Svět naruby zdá se čím dál víc

Jak laciné víno ze sklenic

Bolest tu dávno nevnímám

Když bez tebe stále usínám

Svět naruby zdá se blíž a blíž

Tak nezlob se už mi nepatříš!



Když ránem uslyším tvůj hlas

Zahlédnu pohled blízko nás

Svět naruby zdá se čím dál víc

Jak laciné víno ze sklenic

Bolest tu dávno nevnímám

Když bez tebe stále usínám

...