Harlej

Tak vám takhle potkám kamaráda, co léta už ho znám,
a on mi říká že se cítí sám.
A každodenně sedí někde na olše
a cejtí se jak mravenec, kterej do koulí kouše.

Hej, příroda jasná to je,
kytky, voda, klíště a žaluzie.
Hej, nad hlavou slunce máš,
tak proč se někde v lese nevyčůráš?

Hej, napít koním dej!
Hej, napít koním dej!
Hej, napít koním dej!
A na vidle si zapískej!

Říkám mu: Kámo, voči vzadu moc máš
že když pláčeš tak máš mokrý záda.
Pak se nediv, kamaráde, že jseš pořád sám
a že tě nemá ráda ani vlastní máma.

Hej, příroda jasná to je,
kytky, voda, klíště a žaluzie.
Hej, nad hlavou slunce máš,
tak proč se někde v lese nevyčůráš?

Hej, napít koním dej!
Hej, napít koním dej!
Hej, napít koním dej!
A na vidle si zapískej!

Hej, napít koním dej!
Hej, napít koním dej!
Hej, napít koním dej!
A na vidle si zapískej!

(rychle:)

Hej, napít koním dej!
Hej, napít koním dej!
Hej, napít koním dej!
A na vidle si zapískej!

Hej, napít koním dej!
Hej, napít koním dej!
Hej, napít koním dej!
A na vidle si zapískej!