1. Dmi Ten den byl beznadějně C černej
Dmi jak darebáků svědo C mí,
B jak smutku nával nepře A7 bernej,
B kterej se (A7) náhle prolo A7(Dmi) mí.
Pomalu stoupali jsme strání až k jedný z nevelikejch skal,
na který nechal sny a plány jeden z těch kluků, co jsem znal.
*: F Stačilo málo chybnejch C kroků,
F vtom znenadání volnej A7 pád,
Dmi je to už pěkná řádka C roků,
v B noci si A7 lesem cestu Dmi zmát’.
Pak F ležel s kostrou zlámanou a C strašně moc chtěl žít,
však Dmi usíná a přestanou myš A7 lenky hlavou jít,
z nás F každej potom nad ním stál, chlad C rána na nás dejch’,
Dmi vítr si s listím pohrával ve A7 větvích březovejch.
Teď všichni, co tu se mnou stojí,
jsme mlčky "ahoj" přišli říct
na místa, co nás dávno pojí,
že tenkrát bylo nás tu víc.
Hop Trop
