Hop Trop

Lodníkův lament

Transpozícia ( -2 -1 0 +1 +2 )

Emi Já snad G hned, když jsem se D narodil,
na G bludnej D kámen G šláp’,
a do školy moc D nechodil, i Emi tak je D ze mě Emi chlap,
velký G dusno, který D nad hlavou mi G doma D vise G lo,
drsnýmu chlapu D nesvědčí,
Emi ťuk’ si D na če Emi lo. D G D G C G

®: Má G ma mě doma držela a D táta na mě dřel,
já moh’ jsem jít hned študovat, kdy G bych jen trochu chtěl,
voženit se, vzít si ňákou D trajdu copatou
a za její lásku platit G celou vejplatou, hó Emi hou.

Potom do knajpy jsem zašel a tam uslyšel ten žvást,
že na lodích je veselo a fasujou tam chlast,
a tak honem jsem se nalodil na starej vratkej křáp,
kde kapitán byl kořala a řval na nás jak dráb. ®:

Vlny s kocábkou si házely a každej dostal strach
a my lodníci se vsázeli, kdo přežije ten krach,
všechny krysy z lodi zmizely a v dálce maják zhas’
a první byl hned kapitán, kdo měl korkovej pás. ®:

Kolem zubama už cvakali žraloci hladoví,
moc nikomu se nechtělo do vody ledový,
k ránu bouře trochu ustala, já mořskou nemoc měl,
všem, co můžou chodit po zemi, jsem tolik záviděl. ®:

Jako zázrakem jsme dojeli, byl každý živ a zdráv
a všichni byli veselí, jen já jsem rukou máv’,
na loď nikdy víc už nevlezu, to nesmí nikdo chtít,
teď lituju a vzpomínám, jak jen jsem se moh’ mít. ®: