Hradišťan

Člověk a země

Ze země jsem nazem příšel,
na zemi jsoem rozum našel,
po ní chodím jako pán,
potěšty mě Pán Bůh sám.

Stojí stojí jeden chrám,
a v tom chrámu jeden pán,
na něm roste dvanást větví,
potěš ty mě Pán Bůh sám.

Vlaštovičky letí letí ,
zvěstují ním čas odletí,
na svatého Řehoře ,
vlaštovičky přes moře.

Vlaštovička lítá lítá,
povídá že svítá svíta,
a letí tmou vede léto zasebou ,
po ní chodím jako pán,
potěš ty mě Pán Bůh sám.

Na osice lístek vadne,
až uvadne dolů spadne,
také li já až uvadnui
až uvadnu dolů spadnu.

Za země jsem na zem přišel,
na zemi jsem rozum načel,
po ní chodím jako pán,
do ní budu zakopán.
Dvaníst větví třiset dětí,
dny a noci zemi světí,
po ní chodím jako pán,
potěš ty mě Pán Bůh sám.