Ilona Csáková

Jako dým


Slábnu jak tón á,
dlouho doznívá
než ho ticho odměří
Ze všech barev duhy zbývá šedivá
ze všech světel přišeří

Dál paměť přesýpám
jak písek v hodinách
dál střídám čísla pro malý
dál kolem obcházím
a marně hledám práh
dál spolu věty splývají

aaou

jsem jak dým
co z plamenů se narodí
nese zvláštní znamení
potom v ulicích kam nikdo nechodí
na fasádách z kamení

Dál z láhve do láhve
své víno přelívám
dál nechávám se větrem nést
dál myšlenku a tvář si zakrývám

zámky z písku zbouraný
a touha kdo ho vzývá
zháším světlo vrátím klíč
a účet zaplatím
ze všech přání poslední
mi pořád ještě zbývá
žárem celá spálená
chci stoupat jako dým

Teď s ním se vznést
teď smím
stoupat jak dým

přání poslední
pořád ještě zbývá
stoupat jako dým