Ivan Hlas

Sladkých patnáct

Dĺžka piesne: 03:45
Toulám se, něco mi schází a nechce se mi spát,

ve světě pitomejch frází mě nikdo nemá rád.

Otec se na to dívá, oči má jako vrah,

žije si, jak už to bývá, v dospělejch pohádkách.



Když slunce červenou barvou udělá dlouhej stín,

kluci mi kytici narvou, patřím na plátna kin.

Možná to někomu stačí a někdo to má rád,

mě život pomalu svačí a nikde žádnej zvrat.

Mě život pomalu svačí a nikde žádnej zvrat.



*: V hotelu vejská saxofon,

takovej s krásnou zlatou hlavou.

Na desce pejska drsnej tón

a vzduch tam voní cizí kávou.



Nechci bejt prsatou dámou v teplákách na večer,

každej má doma tu samou a není vždycky fér.

Někdy si potichu zpívá, že byla jako květ

a že můj fotr je lotr, i když je doktor věd,

a že můj fotr je lotr, i když je doktor věd.