Ivan Mládek

Koukejte vycouvat, já před váma tu dávno,
byl nechtějte abych se na vás rozzlobil.
Čekal jsem, až ten pán pro mě místo vytvoří,
chtěl jsem tam zacouvat vše pro mě hovoří.

Tváříte se že mě neslyšíte…
Dobrá zkuste tedy odejít;
vaše auto, až se navrátíte,
od desetníku bude rýhu mít.

Když ten chlap odešel, odplaty čas nadešel,
já jemu s korunou auto obešel.
Číhal však za rohem, čekal, jak se zachovám,
přešel mi po střeše, z auta ruinu mám.

Náladu jsem přestal mít na fóry,
před očima se mi zatmělo,
vykop jsem mu oba reflektory,
pak už bylo tělo na tělo.

A tak primář kliniky s profesorem matiky
váleli se po zemi, žádný cavyky.
Oba starší pánové, po té, když je zabásli,
po právu si přibližně stejně vyfásli.