Ivan Mládek

Na stráni u Dyje, uštknula mě zmije,
k doktorovi dojdu, cestou možná pojdu.
Měl jsem ale štístko, doktor bydlel blízko,
když jsem k němu vpadnul, už jsem pěkně vadnul.

Kalhoty mi doktor hnedka stáhnul,
do stříkačky ňáký sérum vtáhnul.

Jehlu hadrem votřel, pravou půlku potřel,
injekci mi píchnul, bolestí jsem kýchnul.

Na stráni u Dyje, uštknula mě zmije,
žiju díky seru, takhle já to beru.
Doktor dostal pade, dělá se to všade,
řekli jsme si sbohem, ale hned za rohem,
přiběh ke mě českej fousek,
vykousnul mi z lýtka tkáně kousek.

Doktor mě zas bodnul, v tom jsem se s ním shodnul,
kdybych k němu nešel, vzteklinou bych sešel.

Na stráni u Dyje, uštknula mě zmije,
pokousal mě čokl, potom jsem i zmokl.
A když zmizly mraky, konec nebyl taky,
přiletěla včela, jebla mě do čela.

Ještě v noci pádím kvapem,
manželku jsem našel s ňákým chlapem.

Chlap mě srazil pěstí, dneska nemám štěstí –
a mě je to putna, hlavně že mi chutná!