Jsem v koncích a možná i na začátku jsem
nejtajnější lásko má
vždy jsem chtěla být jen tvá
s tím že jedenkrát budeš o mě stát
byl však pouhým snem.
Měl jsi jiný cíl, cím jsi vlastně žil
mstou a s ní jen láskou míjen ...
Můj Monte Christo jak dny plynou
ty přestáváš se na mě smát
snad mám si hledat radost jinou
tak trochu nejspíš i tvou vinou
Dík za ty vázy plné růží
za péči tvou i pevný řád
jen maličkost mi hrabě dluží
jen ty tři hloupá slůvka "Mám tě rád"
Někdo však by chtěl mi vrátit smích
a uslyšel zvuk kláves mých
tóny jasné on mi rozumí a chápe mě
naše vzplanutí je vzájemné
žít je krásné ...
Můj Monte Christo snad až nyní
promiň že musím to tak říct
já přestávám být otrokyní
a nechci svědčit v soudních síních
Tvá Hainé dítětem už není
vzdálená odplatám a mstám
když opustí tě, co se změní
vždyť tys i se mnou vlastně býval sám.
Iveta Bartošová
