Janek Ledecký

Víc než tisíckrát

Víc než tisíc krát jsem skoušel zapomenout tu nežnou vúňi tvích vlasú.
Víc než tisíc krát a teď se k tobě skouším vrátit na křídlech Pegasú.
Za sebou jsem chrámy pálil to všechno abych svoje jméno proslavil.
Teď myslím jenom na návrat cestou jsem slyšel tolik krát, že všechny slova jednou někdo vyslyší.

Víc než tisíc krát jsem skoušel zapomenout tu nežnou vúňi tvích vlasú.
Víc než tisíc krát a teď se k tobě skouším vrátit na křídlech Pegasú.
Po cestách jsem stopy hledal abych je objěvil na římse okenní.
Kam jenom ptáci doletí a když se lámou století tak taky kone co jim křídla narostou.

Vic než tisíc krát jsem skoušel zapomenout tu nežnou vúňi tvích vlasú.
Víc než tisíc krát a teď se k tobě skouším vrátit na křídlech Pegasú.
Tisíc let čekám tu chvíli vždycky nad ránem když hvězdy vyblednou tu chvíli tenkou jako vlas, jemnou jak dotyk dětských řas, kdy dobrým přáním rychlá křídla narostou.

Víc než tisíc krát jsem skoušel zapomenout tu nežnou vúňi tvích vlasú.
Víc než tisíc krát a teď se k tobě skouším vrátit na křídlech Pegasú.
Víc než tisíc krát jsem skoušel zapomenout tu nežnou vúňi tvích vlasú.
Víc než tisíc krát a teď se k tobě skouším vrátit na křídlech Pegasú.
Víc než tisíc krát a teď se k tobě skouším vrátit na křídlech Pegasú.