Jaromír Nohavica

®: Buď vítán, buď vítán zase mezi svými
mé klíče teď jsou i klíči tvými.
Nad horami poštolka lítá
stmívalo se a už svítá – buď vítán buď vítán

Na jičínské radniční věži
hodiny pomalu jdou,
přes náměstí trafikantka běží
s novinama nad hlavou
ve výloze prodejny knih
Malý Bobeš má stejně pih
a u kašny stojí dva husaři na koních

Anežka z pekárny je živa a zdráva
a čtyři kluky má,
děda Hříbek stále ještě postonává
jestli Tě to zajímá.
Z gymnázia udělali soud
do sokolovny zavedli proud
a jinak nemohl jsem na Tebe, kamaráde, zapomenout.
®:
Sundej kabát,
máš ho umáčený Bádenským jezerem,
na Tvou počest jsem zapíchl prase
a tak ho spolu sežerem,
vína jsem nakoupil habaděj –
dělej co chceš – mlč, anebo vyváděj,
v nejhorším případě se zase spolu poperem.

Dělel jsem si každým rokem
na zárubeň jeden vryp,
Všecko to šlo jaksi bokem,
já však doufal, že bude líp.
Na prdel by zasloužili hned
ti co nám takhle popatlali svět,
ale nejdůležitější je stejně že ses vrátil zpět.
®: