Jaromír Nohavica

O půlnoci když láme se rok jako chléb
sáhnu si na tepnu ucítím tep
to tepe krev slepého hodináře
a je to zvláštní pocit
a je to zvláštní pocit
sám sebe vyrvat z kalendáře

Venku na obloze svá pírka rozprostřel páv
půlnoc je chvíle prvních agenturních zpráv
a pevných slibů do nového roku
svět jako po narkóze
svět jako po narkóze
vstal a volá do útoku

V okýnku orloje se loutky uklání
hokynář s měšcem vojáček se zbraní
smrt kosu nabrousí
šašek cinkne činely
a lidé přejou si šťastný
šťastný šťastný a veselý

Rozcuchaná holčičko z Bangladéše
už tě nikdo nikdy neučeše
jsi moje nejsmutnější loňská fotka
láska je vyprodána
láska je vyprodána
a já jsem bolest potkal

Jsem o rok starší a smutnější než jsem byl
tak málo jsem dosud pochopil
i když jsem první těžkou nemoc přestál
za mým vozem se práší
za mým vozem se práší
a v předu neznámá je cesta

V okýnku orloje se loutky uklání
hokynář s měšcem vojáček se zbraní
smrt kosu nabrousí
šašek cinkne činely
a lidé přejou si šťastný
šťastný šťastný a veselý

O půlnoci když láme se rok jako chléb
sáhnu si na tepnu ucítím tep
to tepe krev slepého hodináře
a je to smutný pocit
a je to smutný pocit
začínat nové kalendáře