Jaromír Nohavica

^D O půlnoci, ^F#mi když láme se ^D rok ja ^A7 ko ^D chléb,
sáhnu si na ^Edim tepnu, ucítím ^Hmi tep,
^Emi to tepe ^A7 krev slepého ^D hodi ^A náře ^Hmi , ^G , ^A
Emi a je to ^A7 zvláštní pocit, ^D a je to ^Hmi zvláštní pocit
^Emi7 , ^A7 sám sebe ^D vyrvat z kalendáře. ^F#mi , ^Emi , ^F#mi , ^A7 , ^D

Venku na obloze svá pírka rozprostřel páv,
půlnoc je chvíle prvních agenturních zpráv
a pevných slibů do nového roku,
svět jako po narkóze, svět jako po narkóze.
vstal a volá do útoku.

R: V ^A okýnku orloje se ^Hmi loutky uklání,
^G hokynář s ^D měšcem, vo ^G jáček se zbraní ^D ,
smrt ^Emi kosu nabrou ^F# sí, šašek ^A7 cinkne činely ^D
a ^G lidé přejou ^D si ^G šťastný, ^A7 šťastný, šťast ^D ný a veselý. ^F# , ^mi , ^G , ^F#mi , ^A , ^D

Rozcuchaná holčičko z Bangladéše,
už tě nikdo nikdy neučeše,
jsi moje nejsmutnější loňská fotka,
láska je vyprodána, láska je vyprodána.
a já jsem bolest potkal.

Jsem o rok starší a smutnější, než jsem byl,
tak málo jsem dosud pochopil,
i když jsem první těžkou nemoc přestál,
za mým vozem se práší, za mým vozem se práší.
a vpředu neznámá je cesta.

R: