Jaromír Nohavica

Osud

Papoušek arara
zobáčkem z krabičky
vytáh mi na pouti los
stálo tam Čeká tě kytara
sláva a písničky
smůla a rozbitý nos
řek jsem mu Máš krásné peří
papoušku hlupáčku
pouťový čaroději
ale kdo by dnes věřil
osudům za kačku
poukázkám na naději

Osud se nepíše přes kopírák
osud se na pouti nevybírá
osud je malůvka na lemu talíře
vystydlá polévka chudého malíře
malíře hm

V zahradě za domem
trnul jsem v úžasu
když potom jednoho dne
spatřil jsem Salome
s lilií u pasu
jak ke mně pomalu jde
srdce mi spálila kopřiva
že něco nesmí se
i když by se mělo dít
pohřbený zaživa
a s hlavou na míse
bylo mi od toho dne těžko žít

Osud se nepíše přes kopírák
osud se na pouti nevybírá
osud je malůvka vítr ji pomačká
pečená brambora zmoklého pasáčka
pasáčka hm

S rukama nad hlavou
sám sobě rukojmí
bojácný o vlastní strach
procházel Ostravou
trhovec odbojný
já mu šlapal po patách
prodával zelí a kedlubny
nohy nás bolely
zvolna se rozpadal šat
on bouchal na bubny
já tloukl činely
tak jsem se naučil hrát

Osud se nepíše přes kopírák
osud se na pouti nevybírá
osud je malůvka visící v kostele
knoflíky po kapsách dobrého přítele
přítele hm

Salome vrať se mi
volal jsem do noci
květnaté přívaly vět
jsem nemocen písněmi
není mi pomoci
horečka bortí můj svět
před bytem stojí mi nožíři
s cákanci na botách
na zádech plátěný vak
hraju jen na čtyři
akordy života
stíhám to jen tak jen tak

Osud se nepíše přes kopírák
osud se na pouti nevybírá
osud je malůvka hebká jak oblaka
šaškovská čepice smutného zpěváka
zpěváka hm

Končí se dostihy
smutku a radosti
sázky se vyplácejí
napsal jsem do knihy
přání a stížností
o svojí beznaději
žokej se pousmál
ukázal na koně
plemenný arabský chov
koni jsem cukřík dal
pak k senu přivoněl
a zazpíval beze slov

Osud se nepíše přes kopírák
osud se na pouti nevybírá
osud je malůvka tisíc let nepřečká
balónek vnoučete hůlčička stařečka
stařečka hm
Papoušek arara zobákem z krabičky
vytáh' mi před léty na pouti los,
stálo tam: čeká tě kytara, sláva a písničky,
smůla a rozbitý nos.

Řek' jsem mu: máš krásné peří, papoušku-hlupáčku,
pouťový čaroději,
ale kdo by dnes věřil osudům za kačku,
poukázkám na naději.

®: Osud se nepíše přes kopírák,
osud se na pouti nevybírá,
osud je malůvka na lemu talíře,
vystydlá polévka zchudlého malíře, malíře, hm.

V zahradě za domem trnul jsem v úžasu,
když potom jednoho dne
spatřil jsem Salome s lilií u pasu,
jak ke mně pomalu jde.

Mé srdce spálila kopřiva, že něco nesmí se,
i když by mělo se dít,
pohřbený zaživa, pak s hlavou na míse,
bylo mi od toho dne těžko žít.

®: Osud se nepíše přes kopírák,
osud se na pouti nevybírá,
osud je malůvka, vítr ji pomačká,
pečená brambora zmoklého pasáčka, pasáčka, hm.

S rukama nad hlavou, sám sobě rukojmím,
bojácný o vlastní strach,
procházel Ostravou trhovec odbojný,
já mu šlapal po patách.

Prodával zelí a kedlubny, nohy nás bolely,
zvolna se rozpadal šat,
on tloukl na bubny a já na činely,
tak jsem se naučil hrát.

®: Osud se nepíše přes kopírák,
osud se na pouti nevybírá,
osud je ikona visící v kostele,
knoflíky po kapsách dobrého přítele, přítele, hm.

Salome, vrať se mi, volal jsem do noci
květnaté přívaly vět,
jsem nemocen písněmi, není mi pomoci,
horečka bortí můj svět.

K bytu mi přichází nožíři, cákance na botách,
na zádech plátěný vak,
hraju jen na čtyři akordy života, už jen tak-tak,
už jen tak-tak.