Jaromír Nohavica

Prošel jsem hlubokým lesem,
vyšel ven a nevím kde jsem.
Nikde vlak, nikde dům, nikde dým,
oslepen sluncem nic nevidím.

Prošel jsem hlubokým lesem
kde jsem, kde jsem, kde jsem.

V podrážkách suché bláto mám
bylo nás sedm a teď jsem sám,
na stromech slzy jsou na kůře,
krvavé když bylo nejhůře.

Prošel jsem hlubokým lesem
kde jsem, kde jsem, kde jsem.

V notesu na hrudi si nesu,
jedinou kterou mám adresu.
Psána je velkými písmeny,
celý můj život se nemění.

Prošel jsem hlubokým lesem
kde jsem, kde jsem, kde jsem.

Prošel jsem hlubokým lesem
zde jsem, zde jsem, zde jsem.

Zde jsem.