Jaromír Nohavica

Až ^Ami zítra ráno v pět, ^C mě ke zdi postaví,
^Dmi ještě si napos ^G7 led dám ^C vodku na zdra ^Ami ví,
z očí ^Dmi pásku strhnu ^G si, to abych ^C viděl na ne ^Ami be
^Dmi a pak vzpomenu ^E7 si, ^Ami lásko, na tebe ^{Dmi G C Ami}
a ^Dmi pak vzpomenu ^E7 si na te ^Ami be.

Až zítra ráno v pět přijde ke mně kněz,
řeknu mu, že se splet', že mně se nechce do nebes,
že žil jsem, jak jsem žil, a stejně tak i dožiju
a co jsem si nadrobil, to si i vypiju,
a co jsem si nadrobil, si i vypiju.

Až zítra ráno v pět poručík řekne:"Pal!",
škoda bude těch let, kdy jsem tě nelíbal,
ještě slunci zamávám, a potom líto přijde mi,
že tě, lásko, nechávám, samotnou tady na zemi,
že tě, lásko, nechávám, na zemi.

Až zítra ráno v pět prádlo půjdeš prát
a seno obracet, já u zdi budu stát,
tak přilož na oheň a smutek v sobě skryj,
prosím, nezapomeň, nezapomeň a žij,
Lásko, nezapomeň a žij...