C Jede voják Ami do útoku, Dmi pot mu blejská G na líci,
C mysl má ve Ami velkým zmatku, Dmi přemýšlí vo G dezerci.
®: C Koukej, jakej je to fajn voják, F to je voják, D7 to je voják,
C koukej, jakej je to G pěknej vo C ják G . C G
Chtěl by raději s holkou ležet, svoje pány zatrací:
"Kterej trouba si to vzpomněl, zřejmě neměl co na práci."
®:
Vtom v hlavě vojáku blesklo, v duchu se sám usmívá,
už mu není vůbec teskno, svižně z boje utíká.
®:
Bloumá krajem beze zbraně a nemá nic na práci,
do obilí pustil koně, chytá barvu na slunci.
®:
Cvrčci cvrkaj’ noční koncert, muž přichází k vesnici,
panímáma peče buchty, voják moc pochutná si.
®:
Po večeři dcera sklízí, voják ještě není syt,
tak do úsvitu tělo sytí, polil ho ten svatej cit.
®:
Bohové mu hodně přáli, ale výživné dětem neplatí,
to vše zavinila vojna, kdo svobodu mu navrátí?
®:
Rodinu pak založili, syn se těm dvoum narodil,
syna pěkně vychovali, a ten školu vychodil.
®: Koukej, jakej to bude fajn voják, to bude voják, to bude voják,
koukej, jakej to bude pěknej voják.
Otec se moc zaškaredil:"Kdepak, z toho voják nebude,
já sám jsem se z vojny ztratil, ani von tam nepude."
®: A tak se z něj nestal voják, žádnej voják, žádnej voják,
a tak se z něj nestal voják.
Syn se proto nevoženil, nemoh’ ženskou najíti,
jen tomu, kdo z bitvy prchá, můžou bozi fanditi.
®: A tak se z něj nestal voják, to je malér, to je malér,
koukej, jakej je to pěknej protest.
Jaroslav Hutka
