Jaroslav Hutka

Žalm 10

Co se to děje, pane Bože náš
V těžký čas našeho pokušení
Stojíš zdaleka, nás zapomínáš
Skryl ses v čase našeho soužení
Jistěže z pýchy bezbožník činí
Velké příkoří chudému bližnímu
Kéž se zlo vrátí zpět do jeho domu

Jen v libůstkách utápí žití své
V lakomství žije, Boha popouzí
V pýše on shání rozkoše nové
Tak mluví, když mezi lid přichází
Žádný Bůh není, občané drazí
V srdci praví: Ach, jak si pevně stojím
Pevně stojím, ničeho se nebojím

Cesty mu nehatí příhody zlé
A v každý čas se mu dobře daří
Ó, vzdáleny jsou od něj soudy tvé
Fouká na nepřátele, ať zuří
V ústech žár lstivé chytrosti víří
Jeho promluvení je zlořečenost
Pod jazykem trápení a starost

Jako lotr sedí na rozcestí
Skrytý ve vsi číhá na chudého
Jak když se lev krade ke své oběti
Právě tak vyhlíží nevinného
V silné své pazoury uchopí ho
Pod svou síťku stahuje shromáždění
V srdci si říká Vždyť žádný Bůh není

Prý, Hospodine, vše zapomínáš
Prý jsi na věky zakryl svoji tvář
Bože, ukaž, že ještě sílu máš
A bezbožníka v jeho činech vař
A jeho nerozumný život zmař
Proč by měl říkat, že nad tímto krajem
Je to už dávno, co Bůh ztratil zájem

Díváš se do času, Hospodine
Nech ty útisk i bolest spatřuješ
Patříš do času, trest je nemine
Najde sirotek dům až přijdeš
Blízký je čas, kdy k soudu už přijdeš
A služebnému zlepšíš život krátký
Přestane vládnout člověk bídný zemský