Jaroslav Samson Lenk

Hraju dál

Kytara se mnou učňovský prošla léta,
vojenský taky, dávno je po nich veta,
splnilo se mi přání, to když jsem propad' hraní
a mával kytarou jak mistr světa.

Možná i mohla za moji první lásku,
i když jsem hrál jen písničky opsaný z pásku,
pak psal jsem vlastní pro ni, my love že létem voní,
a marně hledal pro rým správnou hlásku.


®: Vím, že má pro nás velkej význam
do rána hrát, a rád to přiznám,
dumky večerní když ráno rozmělní,
spát jdu na zem, tlačí záda,
prsty bolí, hlava padá,
dál budu zpívat, na co stačím,
nespěchám nikam, není za čím,
když kolem poledne mě slunce nadzvedne,
hraju dál a nohy sotva vláčím.

Anglicky řval jsem, se třemi akordy vyšel,
smál by se jistě Angličan, kdyby mě slyšel,
k češtině jsem se vrátil, pubertu čas když krátil,
dobrý to bylo, s léty jsem na leccos přišel.

Že je to fuška, když mají ladit dva hlasy,
a není nutný mít půl metru dlouhý vlasy,
že je to prostě krása, když přesně šlape basa
a zrovna teď že je to ono, no teda asi.
R: