Jaroslav Samson Lenk

* Čím to, zdá se mi,
i když žijem na Zemi,
s hlavou zdviženou moc vyhlížíme vzhůru..

* Když letní klekání
nás pozve do strání,
svoje štěstí ryjem na stromovou kůru..


Oklamáni lidmi bez citu,
které nezajímá, že jsi tu
a pro vlastní hloupost všechno kolem boří..
Doufat chce se nám, že na Zemi
zbyde něco víc než kameny,
nebo pouště, nad kterými slunce hoří..
Pouště, nad kterými slunce hoří..

Ref.1. :

Kam jdou, ty davy uspěchaný,
kam jdou, na cesty nepoznaný,
kam jdou, kde čas ztrácí..
Svůj sen o výškách nad oblaky
měl ten, kdo jako dítě taky
sám chtěl výš než ptáci..


Uzavřeni v městech po léta
od míst, z nichž jsme rostli do světa,
našim dětem někde na dně duše schází,
když se v noci budí z polosnu,
námi směrovány do kosmu,
povídání babek o vodnících v mlází..
Povídání o vodnících v mlází..

Ref.2. :

Kam jdou, ty davy uspěchaný,
kam jdou, na cesty nepoznaný,
kam jdou, kde čas ztrácí..
Zas výš a zatím tady dole,
kde jsou louky, lesy, pole
tím hůř své dluhy splácí..


Uzavřeni v městech po léta
od míst, z nichž jsme rostli do světa,
našim dětem někde na dně duše schází,
když se v noci budí z polosnu,
námi směrovány do kosmu,
povídání babek o vodnících v mlází..
Povídání o vodnících v mlází..

* Čím to, zdá se mi,
i když žijem na Zemi,
s hlavou zdviženou moc vyhlížíme vzhůru..