Než zavládne blahobyt
Než zavládne blahobyt, tak ne aby sis´ pískal
a koukej čestně oznámit co nečestně kdo získal
Ten kdo nemá vyšší cíle správně nežije
člověk žije pro společnost proto tady je
Všichni budou šťastně žít jak v ráji v neřkuli
a všechno jednou budem´ mít, až se čas překulí.
Jó to mi bylo šest já seděl v prví lavici
a tohle všechno říkal náš pan hodnej řídící
pak byla velká přestávka a já za paďana
jsem svačil mlíko vod krávy a třema houskama
Na západě žije člověk, co haraší zbraní
pak už je tam jen velká louže a zlí lidé za ní
ještě tyhle poučení v hlavě mi zněli
a ráno u nás pod okny už tanky duněli
tak popadnul jsem kraťasy a běžel před vrata
kde chlap v podivném mundúru nám říkal rebjata
Jó to mi bylo dvanáct pryč a já už rozum bral
všichni moc smutně koukali, proč to jsem nechápal
vždyť byli přece prázdniny a zráli jahody
a divný trampi na garmošky hráli u vody
Ó zazni píseň veselá o vrozené nám práci
i o tom že se vyhýbat jí příliš nevyplácí
já neměl vlastně ani čas očuchat rachotu
a už jsem pochodoval na cvičáku u plotu
v době kdy jsem moh´ pracovat a méně zahálet
válel jsem se v krytu při přípravě na nálet
Jó to mi bylo sotva dvacet a já s údivem
jsem nechápal proč když mám volno nemůžu jít ven
a proč mi velí člověk jehož hlavní předností
jsou neomezitelné meze omezenosti
Než zavládne blahobyt, tak né aby sis´ pískal
a koukej čestně oznámit co nečestně kdo získal
Ten kdo nemá vyšší cíle správně nežije
člověk žije pro společnost proto tady je
Všichni budou šťastně žít jak v ráji v ??? neskuli???
a všechno jednou budem´ mít, až se čas překulí.
Tak to mi něco připomíná, ruce svírám v pěst
vždyť nejsem v prví třídě a je mi dvacet šest
mám dojem, že si v televizi dělaj´ legraci
když krásnej chachar v obleku nám káže o práci
Říkal už můj děda, když jsem na poli ho vídal
medovejch slov že se ještě nikdo nenasnídal
i když se doba změnila, hloubš je do kapsy
a pívo stojí co dřív stával frťan metaxy
volnou tvorbou cen se práce těžko posvětí
zjistíme tak jen kolik měl Babinskej dětí
Jó je mi tři a třicet a taky mi jasný je
kde vládnou prachy končí každá ideologie
vždyť už směje se nám celý svět jací jsme hlupáci
platíce za propagandu víc než-li za práci
Než zavládne blahobyt, tak ne aby sis´ pískal
a koukej čestně oznámit co nečestně kdo získal
Ten kdo nemá vyšší cíle správně nežije
člověk žije pro společnost proto tady je
Všichni budou šťastně žít jak v ráji v neřkuli
a všechno jednou budem´ mít, až se čas překulí.
Jó to mi bylo šest já seděl v prví lavici
a tohle všechno říkal náš pan hodnej řídící
pak byla velká přestávka a já za paďana
jsem svačil mlíko vod krávy a třema houskama
Na západě žije člověk, co haraší zbraní
pak už je tam jen velká louže a zlí lidé za ní
ještě tyhle poučení v hlavě mi zněli
a ráno u nás pod okny už tanky duněli
tak popadnul jsem kraťasy a běžel před vrata
kde chlap v podivném mundúru nám říkal rebjata
Jó to mi bylo dvanáct pryč a já už rozum bral
všichni moc smutně koukali, proč to jsem nechápal
vždyť byli přece prázdniny a zráli jahody
a divný trampi na garmošky hráli u vody
Ó zazni píseň veselá o vrozené nám práci
i o tom že se vyhýbat jí příliš nevyplácí
já neměl vlastně ani čas očuchat rachotu
a už jsem pochodoval na cvičáku u plotu
v době kdy jsem moh´ pracovat a méně zahálet
válel jsem se v krytu při přípravě na nálet
Jó to mi bylo sotva dvacet a já s údivem
jsem nechápal proč když mám volno nemůžu jít ven
a proč mi velí člověk jehož hlavní předností
jsou neomezitelné meze omezenosti
Než zavládne blahobyt, tak né aby sis´ pískal
a koukej čestně oznámit co nečestně kdo získal
Ten kdo nemá vyšší cíle správně nežije
člověk žije pro společnost proto tady je
Všichni budou šťastně žít jak v ráji v ??? neskuli???
a všechno jednou budem´ mít, až se čas překulí.
Tak to mi něco připomíná, ruce svírám v pěst
vždyť nejsem v prví třídě a je mi dvacet šest
mám dojem, že si v televizi dělaj´ legraci
když krásnej chachar v obleku nám káže o práci
Říkal už můj děda, když jsem na poli ho vídal
medovejch slov že se ještě nikdo nenasnídal
i když se doba změnila, hloubš je do kapsy
a pívo stojí co dřív stával frťan metaxy
volnou tvorbou cen se práce těžko posvětí
zjistíme tak jen kolik měl Babinskej dětí
Jó je mi tři a třicet a taky mi jasný je
kde vládnou prachy končí každá ideologie
vždyť už směje se nám celý svět jací jsme hlupáci
platíce za propagandu víc než-li za práci