Jaroslav Samson Lenk

Tak to chodí

1. Ulice vdává svý okatý louže,
ženich už setřás' poslední list,
jak Harlekýn chrastí a pomalu klouže,
to naivní holky neuměj' snýst.


Pod okny cinká svatební průvod,
popelář zvrátil plechovou číš,
i když se opil a neměl důvod,
byl jejich lásce o něco blíž.


®: Srdce mi svírá to svatební drama,
nemohou k sobě tam ani zpět,
ono to chodí i mezi náma,
ono to chodí, co stojí svět,
listí a louže, svatební drama,
nemohou k sobě tam ani zpět,
ono to chodí i mezi náma,
ono to chodí, co stojí svět,
ono to chodí i mezi náma,
ono to chodí, co stojí svět.


Obzor jak skrývá svý ryšavý pouta,
v hospodských ložích málo je míst,
vítr mi zní jako děravá loutna,
když v povadlým listí učím se číst.


Okna už svítí a bez oken třída
a já co ženich taky jsem měl
na stole lístek, povadlý křídla,
když jsem tím listím od tebe šel.

®: