Jaroslav Samson Lenk

Zůstali jsme doma II. (Anděl, Mikuláš a Čert)

Sto barevnejch slov nám na cestu svítí,
sto barevnejch věta lákavej cíl,
prej až celej svět sám za nos se chytí,
to pak nejpozději hned svůj dostanem díl.


®: Škoda slov, je jich víc nežli na nebi hvězd,
škoda slov, co je jich u všech dálnic a cest,
co je všech rohatých, co se snaží tě svést,
s walkmanem na uších bučí "Like nothing you've ever heard",
že dárky přinese Čert, dárky přinese Čert.
sto barevnejch slov, sto barevnejch slov.


Sto darebných slov se mi na jazyk vtírá
a marně odvahu sbírám, jak nahlas je říct,
můj havraní strach, strach o kousek sýra,
je větší než stud, že jsem neřekl nic.


®: Ale věř, že bych rád aspoň pro tebe lhal
zelenou, růžovou, jak to fajn bude dál,
voňavý opiát, abys klidněji spal,
sneží, sněží, ještě fousy, mitru a plášť,
přijde Mikuláš, možná přijde Mikuláš.


Tolik velikých slov jsi za ta staletí zažil,
tolik zmarněných let, tolik zbytečných chyb,
a přes vysoký plot holky smějou se z pláží,
že tu chceme mít svět, co zpívá nahlas a líp.


®: Co je nás, nás je víc nežli na nebi hvězd,
a co je lží, co ještě musíme snést,
jediným znamením je tvoje čest,
sundej si sluchátka z uší a podej mi ruku teď hned,
můžem zachránit svět, můžeš zachránit svět.


®: Co je nás, nás je víc nežli na nebi hvězd,
a co je lží, co ještě musíme snést,
jediným znamením je tvoje čest,
sundej si sluchátka z uší a podej mi ruku teď hned,
můžeš zachránit svět, můžem zachránit svět.