Jaroslav Uhlíř

Když vlaky ještě supěly
a vypouštěly dým,
a nic nebylo umělý,
tak

Když kupé byla dřevěná
a pára hnala píst,
tu zprávu nesla ozvěna
až do vzdálených míst.

Hú, hú, jedeme vlakem,
vlakem na páru,
hú, hú, jedeme vlakem,
jedem postaru.

Hú, hú, vlevo je obilí,
vpravo jsou kobyly,
hú, hú, jedeme vlakem,
vypněte mobily.

Když parní byly mašiny,
ta vášeň řídit stroj,
ta padla z otců na syny,
z jisker jasný roj.

Když aly
a neslo se to v dál,
tak věděly to i skály,
že strojvůdce je král.

Hú, hú, jedeme vlakem,
vlakem na páru,
hú, hú, jedeme vlakem,
jedem postaru.

Hú, hú, vlevo je obilí,
vpravo jsou kobyly,
hú, hú, jedeme vlakem,
vypněte mobily.

Řekni koleje.
Koleje.
Bába tě poleje.
Řekni pražce.
Pražce.
Máš cihlu v tašce.

Hú, hú, vlevo je obilí,
vpravo jsou kobyly,
hú, hú, jedeme vlakem,
vypněte mobily.