Jaroslav Uhlíř

Zlatnická

1.
Provdala se
krásná panna
za švarného zlatní ka.
Byl to chlapík
radost sama
teď však stále naří ká.
Všechny jeho zlaté pruty
ukrad li mu zlodě ji.
je z té ztráty celý
žlutý f nemá žádnou nadě ji.

2.
Když ho žena utěšuje a je celá dojatá,
zlatník u ní zpozoruje,že má srdce ze zlata.
dej mi srdce,ženo milá,nadělám z něj náušnic,
živnost bys tím zachránila,
nehrozí nám pak už nic.

3.
Dobrá žena srdce dala ku prospěchu živnosti,
strašná změna se s ní stala,zlatník pláče lítostí.
Vždyť mu spílá darmojedů,ve sklepě ho zavírá,
do čaje mu míchá jedu,zlatník zvolna umírá.

4.
Než svou duši k nebi pustil,odhodlal se k závěti.
Vše co věděl,so ní zhustil,můžete ji slyšeti:
/:Učinil jsem kvůli zlatu z dobré ženy cynickou,
tohleto mám za odplatu hynu smrtí klinickou.:/