Jiří Dědeček

Adélka

Když na louce oschne rosa, přijde slečna Adélka,
pobíhá tam v trávě bosa, třese se jí prdelka,
pobíhá tam v trávě bosa, občas lehce poskočí,
tu a tam ji kousne vosa, je to pastva pro voči,
há, gé, é, dé, je to pastva pro voči.

Oči by se pásly věčně na ztepilé postavě,
která patří oné slečně v teplákové soupravě,
když jsem žádal s touhou v hlase, ať se svlékne do plavek,
odvětila, že jsem prase, a dala mi pohlavek,
há, gé, é, dé, a dala mi pohlavek.

A tak doufám, že snad příště, než mě stačí zarazit,
popadnu ji jako klíště nebo jiný parazit,
potrápím ji trochu hlady, pak jí vymknu kotníček,
neboť plenit dívčí vnady je můj dávný koníček,
há, gé, é, dé, je můj dávný koníček.