Jiří Dědeček

1. Když jsem šel včera na obvyklou schůzi,
ulicí táhla motokolona
a před barem řval reprezentant lůzy
popěvek mimo meze zákona,
a před barem řval reprezentant lůzy
popěvek mimo, mimo meze zákona.


Jindy si těchto věcí sotva všimnu,
lidi a tanky, to je pro mě vzduch,
jenže von hrubě parodoval hymnu
a já mám jemně vyvinutý sluch,
jenže von hrubě parodoval hymnu
a já mám jemně, jemně vyvinutý sluch.


Tu kdosi vzkřikl:"Pokračujte v chůzi!"
a já ten zásah přijal s povděkem,
to přiběhly dvě šedomodré blůzy
a udaly mu rytmus pendrekem,
to přiběhly dvě šedomodré blůzy
a udaly mu rytmus pendrekem.


®: Rozhostilo se ticho plné hrůzy,
jen rachot pásů v dálce dozníval,
na zemi ležel reprezentant lůzy,
právě dozpíval.


Já jsem stál, pravda, v temném koutě schován,
jenomže v duchu jsem byl s ním
a cítil jsem se silně inspirován
a hledal jsem jen vhodný rým,
a cítil jsem se silně inspirován
a hledal jsem jen, hledal vhodný rým.


Když mě však houfem obklopily múzy,
i jejich pokus skončil fiaskem,
zařval jsem na ně:"Pokračujte v chůzi!"
a rozehnal ty víly vopaskem,
zařval jsem na ně:"Pokračujte v chůzi!"
a rozehnal ty víly vopaskem.

®: