Jiří Korn

Před týdnem kvůli jednej made-moiselle
v prachbídném stavu jsem se nacházel.
Zničen zradou jed jsem chyt,
vzhůru bradou chtěl jsem být.

Jenže tentýž den už jen po krk nad vodou
skvost všech žen potkal jsem vám náhodou,
řek jsem: jedem, bude bál,
k čertu s jedem, žijme dál!

Žal se odkládá, změna termínu,
útěk ze stínu, to jsem zvlád.
Žal se odkládá pro můj nezájem,
stojím před rájem a jsem rád.

Předvčírem též jsem nejlíp nedopad
kvartýrem se mi prohnal vodopád.
Co si počít, vážení ?
Z římsy skočit okenní ?

Jenže koukám vám na náš dvorek maličký,
zrovna tam kluci hráli kuličky,
tak k nim cvalem běžím blíž,
nad svým žalem dělám kříž.

Žal se odkládá, změna termínu,
útěk ze stínu, to jsem zvlád.
Žal se odkládá pro můj nezájem,
stojím před rájem a jsem rád.